MÁLO

Kmotra Bída chodí v městech, po vesnicích

a když chytá v náruč svoji hojně lid,

mnoho rtů je slyšet babsky bědujících,

málo však je slyšet vzdorných srdcí bít,

málo na ni hledí pevných, ostrých zraků,

málo silných nohou dupne na ni v ráz,

málo úst jí řekne ihned bez rozpaků:

„Kmotra, kdo tě poslal, k tomu se kliď zas!“