Málo píšu, básníkem jen sluju

Málo píšu, básníkem jen sluju

díky protekci a známostem –

ale od srdce rád gratuluju

líbezným a hodným bytostem!

Sloky pro ně řinou se mi hravě

rozmarným vždy tancem do pera,

smíchu rolnička mi zvoní v hlavě

a má plachost mizí veškera,

že tak lehce, jako viju kytky,

nová píseň se mi podaří,

jestli jenom rýmův zlaté nitky

hloupá náhoda v ní nezmaří...

Často, často v samotě mé dumné

světlé Musy k útěše dlí u mne,

když však prchá jejich majestát –

což mi zbývá, než jim lístek psát?