MÁLO ŠTĚSTÍ.

Málo štěstí na té zemi,

kam se dělo, kam?

Projdeš světa kraji všemi,

vždy jen zbudeš sám.

Podej ruku – kdo ji chopí,

kdo ti přijde vstříc?

Strastí příval sny tvé ztopí,

zlobou stříkne v líc.

Ale mně vždy přístav zbývá,

nemám v srdci strach,

očí dvou zář tichá, snivá

vždy mi blýskne v tmách.

Nechť proud hlučí rozvířený,

žal ať stříbří vlas,

v duši sladký úsměv ženy

ráj mi stvoří zas!