MALÝ FINANČNÍ PLÁN

Nemusím vám teprv říci,

krajané a poplatníci,

kolik peněz říši stojí

stálá pohotovost k boji.

A když k tomu ještě strojí

nyní léčky srbská špatnost

na albánskou samostatnost

a i k moři chce se vetřít –

pak se nesmí ničím šetřit!

Nemusím vám teprv říci,

krajané a poplatníci,

že to nejsou diplomati,

kteří tyhle věci platí,

a že vždy, když na to přijde,

právě tobě, skromný lide,

bez velikých okolků

kuchá berní tobolku.

Jsou to daně nepřímé,

jimiž nejvíc trpíme.

Bída v národě se vzmáhá,

lidem z kapes groše tahá.

Ach, co musí člověk zažít –

nyní chtějí dvakrát zdražit

ještě i ty zápalky!

Hrom už aby do války!

Klerikální boží metla,

která se vždy bojí světla,

praví ovšem: „To je vhod mně!“

Neb je nejraději potmě.

K tomu všemu na pijáky

pohroma se valí taky.

Ta daň nová na šampaňské

tvrdě stiskne krky panské,

a daň z líhu těžce stihne

chudého, jenž rád si přihne.

Tak, ač k různé patří třídě,

pán nepán se sejdou v bídě.

Pak je daň tu z velkých příjmů.

– Věřte, nerad se z ní vyjmu! –

Ti však, jež má postihnouti,

velmi podivně se kroutí,

ač to posléz neodnese

jiný, než kdo na ně dře se.

Na světě jsou různé vrány,

dvojí finanční jsou plány.

Ten, co jsme tu probírali,

slove finanční plán malý.

Drahá je hra na vojáky,

velký nemine nás taky.

Ach, to bude teprv bič!

Pánbůh s námi a zlé pryč!