Malým proletářům.

Na sprahlé dlažbě ulice,

před dveřmi sklepních skrýší,

v zápachu stok a vlhkých zdí

a v společnosti myší:

tam chudé děti ubledlé,

tam obzor váš je celý,

tam druh s druhem o bacily

se jako bratři dělí.

Co víte o hrách veselých

na pláni v stínu stromů?

Zda znáte lesa šumění,

svět za ohradou domů?

Běh slyšeli jste potůčku,

či kos jak v háji zpíval?

A v kouři fabrik někdo z vás

na blankyt se kdy díval?

Ta sprahlá dlažba ulice

a tmavé sklepní byty

vám růže z líček strhaly,

zloupily blahé city.

Váš dětský věk je trudný sen

a trvá okamžení!

A skrofule a křivice

jest celé vaše jmění!