Mám hlavu těžkou sněním.

Mám hlava těžkou sněním

a srdce plné tuch

Pojď, ukaž mi, kde člověk

a kde začíná Bůh.

Kdo končí svět a život,

co víc jo – hmyz neb květ,

rej modré hvězdy nocí

neb tichý ptáka let.

Že činí jednu píseň

i s mým na prsou tvých

ty všecky žití tóny –

Bůh mluví každým z nich?

Pak žít chci, žít, ať tluče

mé srdce – tvého druh,

jak slavík v letní noci:

i jím promlouvá Bůh. –