MÁM RÁDA...

Mám ráda hřbitov, hroby zasnělé,

když nad nivami večer vchází snivý –

jsou mrtví moji dobří přátelé –

klid leží kolem, mír se snáší tklivý.

Tu věky sní, jsou kříže zpuchřelé,

a tiše šumí zadumané jívy,

a písně zvučí, jakby andělé

tam v nebi pěli chorál zádumčivý.

Čas ulehá si v květy setlelé,

kde věky ruce podaly si v smíru

a život stanul u bran nesměle.

Smrt preludium hraje přeskvělé,

klid svatý leží v daleku a šíru –

v tom velkém tichu noci setmělé.