Mám raděj oči své, co tebe zřím,

Mám raděj oči své, co tebe zřím,

a hlas svůj raděj mám, co říci smím,

že láskou živa jsem. I duši svou

víc miluji, co je v ní duší dvou

šťastného jásotu. I život raděj mám

od chvíle té, kdy tebe objímám,

i hry i písně své i radost svou.

Mám raděj sen svůj, o tobě když sním,

i probuzení, kterým jdu ti blíž,

i zahradu svou, když v ní se mnou dlíš.

Mám raděj lásku svou, co v bytost tvou

je lidstvo vtěleno, co nad hlavou

jak zlatou korouhev si nesu ji.

Mám raděj celý svět, co tebe miluji.