MAMINKA

By Rudolf Krupička

Maminka! Slovo z pomněnek,

nebe a klasy rodných polí,

zázračných bylin lék

na vše, co bolí;

domova kořen v časech dobrých i zlých,

živé vody doušky,

ukolébavka nocí bezesných,

poduška z mateřídoušky;

svatyně, kde se promíjí,

co bylo a je snad scestné,

milostný oltář z lilijí

Matky Sedmibolestné;

milostný oltář rezed a růží, mát

s poutníků písní rozbolenou,

kde za vše lze jen děkovat –

na kolenou;

ráj světa, slovo božích úst,

vděčnost za ruce ustarané,

naděje věčná, touhy půst

a němé: Smiluj se, Pane!

Píseň zrozená z brázd a kvítí luk

v májovém slunci zrána,

na prašné cestě, u božích muk,

krví a láskou vyzpívaná;

pěšina z hvězd a z mochny stráň,

nebe a klasy rodných polí,

trpělivá, úsměvná, zlatá dlaň

pro vše, co bolí.

Pokorou vysoko nad námi,

v kráse sedmikrásy,

požehnána je mezi ženami

na věčné časy.