Mařenka.

Pojď, Mařenko, pojď,

jen se neubroď;

potok prudce teče;

střevíčků je stokrát škoda,

sukničky ti bere voda,

do tůně tě vleče.

Střevíček je můj,

sám si botky zuj

na trnité hoře;

a než bych se podkasala,

spíš’ aby mne voda vzala

v to hluboké moře.