Marii.

By Bohumil Janda Cidlinský

Bez naděje, beze přání

Vážil jsem v tvé strany kroků,

Bych jen vřelé lásky plání

Ve žhoucím tvém stopil oku.

Žel – vždyť svět ten závistivý

Vezdy mezi nás se vtírá,

A co Argus podezřivý

Na mou lásku hled svůj zpírá:

Tu bdí strýc, tam střeže teta,

Tu zas bledá sestřenice,

Onde bídný, vilný sketa

Tobě cpe své žvástanice.

Stero tet a strejců stero

Ať si nás od sebe plaší,

Někdy lest a někdy šero

Zastíní hubinku naši. –