MARIONETTA. (O MRAVECH ŘÍMSKÝCH.)

Dávno, Sophronie Rufe,

chodím, ptám se celým městem,

zdali je tu někde dívka,

která – už kdy odřekla.

Nenajdeš tu ani jedné,

takže konečně sám věříš:

Odřeknout je křivda, hřích neb

aspoň v Římě nesmí být.

Což pak žádná není cudná?

Mnoho tisíc! – Jak to činí?

Inu, nikdy nedávají,

„ne“ však nikdy neřeknou.