MARNÁ LÁSKA

By Jan Opolský

Jako je cela vlhká, syrá,

která se věkům neotvírá,

v basaltu hutném vykutá,

jako je mnichu v prostřed cely

zhodnocen život promarnělý

jak jedna vratká minuta,

tak je mi marná láska k tobě,

jako by vlastní tělo v hrobě

složeno bylo za živa...

Cítím tvůj ret, jenž vane nocí,

kterak se mojí bezpomoci

strastně a stále usmívá.