Marná oběť.

O nevýslovné je to hoře kruté,

Když nadarmo se oběť konala,

Ach nad ojczyznou nepovstala zoře,

Ač rodina se za ní vydala.

Za vykoupení ojczyzny by rád

Chtěl krev a duši každý Polák dát.

A marná, marná, marná oběť byla,

A lživě svítí slunce nad Polskou,

A klamná denní hvězda neskončila

Svou vyměřenou cestu nebeskou –

A posud na zemi, ach, nebylo,

Coby ojczyznu polskou spasilo.