Marné výstrahy.

Ve vsi verbuje se –

husar víno nese,

nepij, můj synečku,

skrývá v řečích léčku!

„Proč bych nepil? Líku

chci mít z pohaříku,

neb ta moje hlava

přetěžko chorlava.“

Nepij z toho vínka!

prchne svobodinka,

z královské světlice

nevrátíš se více.

„Hoj, nechť zatvořený

v ty královy stěny,

šablenku chci míti

a burčáček k pití.“

O jakýs ty burda,

lepší doma urda,

než se zlatou září

burčák při žaláři!

„Nevěř, matko hodná,

vínka plna bodna

vzácnější je všudy

nad žinčice sudy!

Potřeba mi síly –

snad za krátkou chvíli

požehnáš mne za to,

mamko, moje zlato!“

Ve vsi verbuje se,

husar vínko nese,

šuhaj pije, skáče,

a matička pláče. – – –