MARNOST PŘÍTELE.

Přítele ztratil jsem, když žena objala mne.

Svou ztrátu pocítil, když nenašel ho v ní.

Na křídlech rozkoše jsem hleděl v oči klamné

a nemoh uvěřit, že i ta sevšední...

A jakby teprv dnes ozvěna vstala

po přátelství hlasu volání

a výsměchem svým srdce bičovala

i první ženou jeho zklamání,

nad hrobem síly, kterou mládí ztratí,

a kterou nikdo nepomstí,

já z jedné půdy vidím vyrůstati:

v marnosti ženy marnost přátelství!