MARNÝ ODVOD

„Dragouni, dragouni,

lide nepokojný,

a já bych rád s vámi šel,

s vámi šel do vojny!

Dostal bych šavličku,

složil kdes hlavičku,

zapomněl bych aspoň

na zrádnou Aničku!“

Takových dragounů

náš císař pán nechce,

to by jich tisíce

našel všady lehce!

Tolikrát musil by

bílý dát kabátek,

kolik je na světě

falešných děvčátek.

Ale my jsme páni,

děláme to sami –

než nás zradit může,

už je prach za námi.

Ať si potom pláče,

koníček si skáče,

nad hlavou nám černý havran

tu vojenskou kráče...