MÁŠ MNE TAK RÁDA!

Chtěl bych vysokou Tobě zpívati píseň

tak jásavou, aby všechny výkřiky duše mé šťastné

splývaly v jeden příval akkordů jasných, skvělých –

aby nádherným byla ozvukem celé té veliké lásky,

s kterou přivinula’s mne k sobě

a zlíbala líce moje, vlhké ještě pláčem.

A vím, že bys strhla ruku mou,

která by udeřit chtěla ve struny obrovské harfy,

která by vzbudit chtěla všecky ty nevyzpívané hymny,

že bys mne v náruč přivinula, na srdce položila mou hlavu

a zašeptala: zpívej jen zticha,

zpívej tu malou, víš tu tklivou písničku,

zpívej, mé dítě, tichounce, slyšíš, tichounce!