Masky Satana.

Ztrativ moc svou nad světem, spadnuv s výše,

v letu děsném bez vlády dračích křídel,

světlem zžehnut prýštícím z čela Vědy,

udolán smutkem,

vlastní mdlobou zdeptaný v kalu, cítě

archanděla drtící patu těžkou,

k zmaru lidí neschopnost, Satan trojí

nasadil masku.

V této tiše nepoznán k nám se blíží:

Ukryt v krajkách kypících, bujných ňader,

v pružném boku, v rozkoše zhaslém zraku

směje se vítěz.

V šumnou pěnu perlící žhavé révy

ztajen, blýská tisícem rudých očí,

netopýří nad mozkem tupých spáčů

rozpne pak peruť.

Smrtí dlouhou těhotný, dlouhou mukou,

vsled se skrčí v jehlice duté ostří,

kterým vniká Opia démon siný

k zárodkům žití!