MASOPUSTNÍ BALLADA S POPELEČNÍM ZAKONČENÍM.

By Karel Dostál-Lutinov

Brouček přišel od korbele,

natáhl se do postele.

Tu jej cosi v srdci píchlo.

Všechno kolem rázem ztichlo,

jak by bylo zkamenělo,

jen tikání hodin znělo

a na dvéře zamčené

tlukou prsty kostěné:

„Vstávej, vstávej, pane Broučku,

sáhni pěkně po kloboučku!

Já jsem Smrt – mám o tě sázku –

vyjdeme si na procházku“.

Pod peřinou v úzkostech

Broučkovi se tají dech,

seká zuby, seká rtoma,

dělá, jak by nebyl doma.

„Jenom pojď a nemeškej,

vydáme se v světů rej!“

Hu! a Broučku vstaly vlasy.

Jak by se mu vedlo asi ?

On je zvyklý na plzenské,

na buclaté tváře ženské,

na teplý kout u Lamploty,

kde jen srší anekdoty,

kde pan fořt si hladí vousy,

místa není pro morousy.

A teď v bouřné zimní noci

bez kumpánů, bez pomoci,

s Kolozubou Kostlivou

nastoupit má cestu svou,

od planety k planetě

potloukat se po světě

bez cigárky, bez skleničky

dívat se jen na hvězdičky,

ve mrazivém vesmíru

z raka lítat ke štíru,

a od věčitého soudu

do pekelného jít čmoudu,

místo piva píti smůlu,

přikovaný hořet z kůlu,

místo vtipů slyšet řvaní

k večeři a ke snídaní...

Fuj, to se mu všechno hnusí,

kůže naskakuje husí,

neb on ví, že v peklo musí:

Kristových slov nedbal pranic,

pyšně dělal velmože,

aby dost měl do svých žranic,

Lazary dřel bez nože,

ženu šidil se služkami,

ke zpovědi nechodil,

Judovými „Výslužkami“

kněze svoje hanobil

a pro samý haldamáš

zapomněl i otčenáš.

Teď má vysvléc tělíčko,

odložit svůj tučný břoušek:

„Smrti, dobrá tetičko!

Aspoň jeden dopřej doušek!

Aspoň měsíc nech mě tady,

abych se vzal dohromady,

abych ženu odprosil,

chudým něco nanosil,

kamarádům učení dal,

u kněze se vyzpovídal,

abych nešel na věčnost

mně nic, tobě nic – a dost.

Smrti, Smrti, dobrá paní,

měj přec trochu smilování!“ –

V tom však zevní dvéře praskly,

Smrt už stála blízko za skly,

otevřela, přikročila,

mrtvičkou jej zardousila,

kopla tělo, vzala duši –

a již letí nad ovzduší,

k trůnu Páně vesmírem.

V hluboku se třpytí zem

jako drobná jiskřička,

která prskla z .ohníčka.