Matce vlasti.

Ty drahá matko, vlasti moje!

už nekvil, nenaříkej sobě,

že světoznámá sláva Tvoje

tak dlouho musila tlít v hrobě.

Hle! anděl Páně světem letí,

a křídel jeho spasný vánek

rozvívá hromadu těch smetí,

z nichž nepřítel Ti vztýčil stánek.

Se sluncem ranním vstanou jasní dnové,

již lesk Tvůj zjeví světu v kráse nové.

Ty vlasti moje, drahá matko!

už zastav horkých slzí toky,

že ti, jež kojila jsi sladko,

jsou vrahům dáni za otroky!

Hle! anděl Páně letí světem,

a vichrem mocných křídel jeho

pukají pouta v dvěstěletém

žaláři s rukou nevinného.

S nadějí, láskou syni k tobě letí,

svobody svátek s vírou slavně světí.

Ty matko drahá, moje vlasti!

již utiš srdce svého žely

nad rodem, jehož čackou mláz Ti

v němotu vrh' lid zlověstnělý.

Hle! letí světem anděl Páně,

a šum ten mocný jeho letu

dal synům Tvým vzdor hlubé ráně

zas řeč, že mluví v uši světu.

Nezkalí cizinec čest Tvoji hanou,

k obraně Tvojí čin i slovo vstanou!

Ty vlasti moje, matko drahá!

už nekvil, nehořekuj více,

že láskou lásku splácet váhá

Tvých dítek skorá polovice.

Hle! anděl Páně světem letí,

a křídel jeho rozechvění

ovívá spící tvoje děti

a zvěstuje jich probuzení.

Cizinců jed jim uspal oči obě –

teď procitlé vše v náruč chvátá Tobě!

Ty vlasti moje, drahá máti!

už zjasni tvář Svou bolem trudnou,

že odrodilci předpojatí

jdou posud cestou hříšnou, bludnou.

Hle! anděl Páně letí s hůry,

a levné jeho křídel vání

rozhřívá ledných srdcí kůry

a vede zpět je ku poznání.

Kajicně, v popeli a žíni, bosi –

„Ach matko, odpusť!“ u Tvých nohou prosí!

Ty drahá matko, vlasti česká!

už netruď, neplač, nesmuť hledy,

že vztek a zloba nepřátelská

své dlouho lily na Tě jedy.

Hle! světem letí anděl smrti

a mečem božské spraved'nosti

zlověstné roty ve prach drtí

brojivší proti národnosti.

Bůh válčí za nás, vítězství je s námi!

Kdož odváží se bořit Slávy chrámy?

Nuž vlasti drahá, slavná Slávo!

už zvesel srdce, zjasni zraky:

syn miluje Tě, hájí právo,

a svět je musí uznat taky.

Hle! anděl Páně proudy lásky

do veškerenstva srdcí leje:

sbratřence víží rodné pásky,

a cizinec cizinci přeje.

Veliké Slávstvo dojde svého práva,

a slavně oslaví se slavná Sláva!