Matce.

Když k nebi zříš a slzou oči rosíš,

pomni, že mimo hvězdy ještě říš,

jež uslyší tě, když jí tolik prosíš,

a proto neslz juž, ty vzdechy ztiš!

Vždyť tolik světem siroty té klíčí,

že, zmařiť ji, vše lidstvo nebe zničí!