MATCE.

Tak jste se mi tenkrát v chvatu,

matičko má, bez návratu

z naší jizby ztratila,

jako byste mezi námi

byla ani nebyla.

Milióny mil nás dělí –

kdybychom se sejít chtěli,

darmo bychom hledali,

za vteřinu živobytí

ani jsme se neznali.

Svatá láska bez vzpomínky,

není po ní ani zmínky,

hlucho sladké slovo zní;

už ho ani nevyslovíš

v závratném tom cvalu dní.

Přece však cos v duši zeje,

a ten kout se nezahřeje

pod kornatou závějí.

Až kdy hlava jinovatí,

cítíš mráz ten prudčeji.

Milióny dálných mílí

spěl bys prostorem až k cíli,

hřejivě kde svítí plam

z oka toho, které zhaslo.

Šel bys rád, leč kam jen, kam?