MATCE.

Mám přání jedno, dnem i nocí září

mi na dně v duši a na krok můj svítí:

vším, co tu dává radostného žití,

tvé vyhřát, matko, vyzlatit tvé stáří.

My mnoho jsme už klidně přetrpěli,

tak mnohý vichr na nás chtěl se sápat,

ba plný mraků byl ten den náš celý,

však věřím dosud v tichý krásný západ.

To bude večer teplý, ve souzvuku

si jeho sednem’ sami spolu asi,

ty jako dnes mi hladit budeš vlasy,

já k ústům zvednu drahou tvoji ruku.

Ty ve svou mladosť navrátíš se, čela

a chmurného dne zapomenem’ zcela

pro krásný večer pod hvězdnatou bání.