MATČINA SLUŽBA

Kolébku jsem tobě chystávala,

podušky jsem bílé natřásala,

do nich jsem tě kladla jako z růže květ –

písničkou jsem pak tě uspávala,

andělskými křídly tichá chvíle vlála,

v křišťálové dálce modrý ležel svět.

Nyní na tvém hrobě vodou trávu rosím,

chladné lůžko rovnám, květiny ti nosím,

a to budu konat do konce svých let,

bolestí a láskou srdce posvěcené,

vykoupané v slzách, vírou utišené,

až nás Boží vůle spojí naposled.