MATKO KRISTOVA!

Matičko Kristova, klíčnice nebe:

za duše v očistci prosíme Tebe!

Mateřskou přímluvou otevř jim bránu,

ony už touží tak po Kristu Pánu!

Chybily, zhřešily, zbloudily v scestí –

v lítosti úpějí po rajském štěstí.

Zhřešily v slabosti, chybily v zlobě,

v lásce však volají, Matičko, k Tobě:

Zdrávas buď, Královno, ztiš Boží hněvy,

vzdýcháme vyhnaní synové Evy !

Syn tvůj nás vykoupil, milosti plná,

dej, by nás obmyla krev, spasná vlna!

Dej, ať se v srdce jim, zármutkem spjaté,

s oltářů vyřinou krůpěje svaté,

ať se už zkonejší touha a trýzeň,

ať se už ukojí po Bohu žízeň!

Matičko, skloň se k nim vlídnou svou tváří,

nebeský mír ať jim na věky září!

Ó šťastné shledání s Matkou a Synem!

Dej, ať se v blaženství k sobě tam vinem!

Matičko, nech tvůj plášť hrdiny zhalí,

kteří své životy za vlast svou dali:

Probuď je ze smrti k novému žití,

nech věčné světlo jim v nebesích svítí.