MATKO SPASITELE!

Ve městečku Nazaretě

krásná lilije stála v květě.

Nebyla to lilije,

byla Panna Marie.

Svatá, čistá, ušlechtilá,

Bohu i všem lidem milá.

Bůh k ní poslal Gabriela,

velebného archanděla.

Zbožně Pannu pozdravil,

poklonil se jí, pravil:

Zdrávas, Maria, milosti plná,

Pán s Tebou,

požehnanás Ty mezi ženami!

Svatá Panna nevěděla,

co ta slova archanděla,

ulekla se, přemýšlela

o pozdravu Gabriela.

Nic se neboj, Maria,

v milosti jsi u Boha!

Syna z Boha dostaneš,

pannou čistou zůstaneš.

Ježíš bude jeho jméno,

navždy bude velebeno.

Řekla mu: Aj dívka Páně,

jak chce Pán Bůh, ať se stane!

Pravila to, a Duch svatý

do chudé se snášel chaty,

dar jí nesl přebohatý.

I já tě, chudá, Marii

pokorně blahoslavím

a tuto bílou liliji

zde na Tvůj oltář stavím.

Kéž srdce moje od světa

se nikdy nedá svésti

a nevinně vždy rozkvétá

jak lilje, plná štěstí!