MDLOBA

Truchlivost tajemné pláně, rozběhlé v temno..

osudné samoty pláně.. pěšiny bolu,

po které málokdo přejde.

Věrné mé toulavé dumy, zbloudilé v mlze,

v soumračné rozlehlé pláni, v drahé mé pláni,

nazpět jdou pod družnou střechu.

Smutek mne mazlivě hýčká, přivírá oči,

měsíční paprsky tkají zář kol mé hlavy,

taví mé snění.

Duše má neschopna vzdoru, váhavá k činu,

vzmužit se, rozdrtit směle neblahá pouta

úderem svalnaté paže,

churavá choulí se v loži zhalena temnem,

chřadnouc jak květina něžná pod chladným dechem

vanoucím s mrákotné pláně.