Mé děvče.

Když kdo děvče jmenuje

Nadevšecky nejkrásnější,

Ržíká: že je miluje

Každý z duše nejvroucnější,

O to jest má přemilá,

Bětolinka spanilá.

Jestli běločervená,

Jako lilium a růže,

Tváře její vznešená

Lásku v každém vzbudiť může,

O to jest má přemilá,

Bětolinka spanilá.

Máli ručku maličku,

Rámě měké k pohlážení,

Okrouhlinkou bradičku,

Nožičku, – až k okouzlení!

O to jest má přemilá,

Bětolinka spanilá.

Jestli velkých očí noc,

Vlasy, jako havran, černé,

Kouzedlných rtů jejich moc,

Chválíš prsy žertům věrné,

O to jest má přemilá,

Bětolinka spanilá.