Mé lože.

Mé lože železné a cizí, chladné

tu stojí v řadě vedle jiných loží...

A smutek těžký na mne večer padne,

než tělo mé se na ně k spánku složí.

Než usnu, bolest kolébavku pěje –

a marně ruku ženy hledám ráno

a marně hledám, tílko teplé kde je

z mých dětí kteréhos v pokrývce zahrabáno.