MÉ PÍSNĚ. (II.)

By Josef Václav Sládek

Pohodila vzdorně hlavou:

„Nechci slyšet písně tvoje,

zpíváš o mně neustále,

to mi činí nepokoje.“

Pohodila vzdorně hlavou,

shrnuly se černé vlasy,

vypjalo se bílé čelo,

oči skryly tmavé řasy.

Sáh’ jsem v struny zvučné lyry,

nepěl již jsem o své milé:

zpíval jsem o černé noci,

o hvězdách a luně bílé.