Mé písně.

Ach nevím, jaký neznámý

cit v prsou jímá srdce mi,

když obracím list za listem

a probírám se písněmi.

Cos jako touha veliká

mne k vám, vy písně, vábívá,

vždyť každý verš mi troskou je,

jež v srdci mém se ukrývá.

Hle, ve vás celý život můj

tak živě leží přede mnou –

jste prosté, a přec jímáte

mne k sobě mocí tajemnou. – –