Mé přání vyslyš! Kladu na duši

Mé přání vyslyš! Kladu na duši

ti jedno, jediné. Než denní shon

tě v ocelovou náruč uzavře,

pomysli na mne krátce. Jako tÓn

bys udeřil. Můj duch jej vytuší

a jeho chvění vnese v šerý den

červánky východu. A vyplašen

tím tÓnem smutek můj jak krahujec

v sluj zapomnění slétne dospat sen,

jenž tížil noc. A prázdná srdce klec

zas radost uzavře v svou velkou tiš.

Mé přání znáš. Zda též je vyslyšíš?

A odměna? Ta přijde na konec

v mé lásce, není-li ti na obtíž.