Mé předsevzetí.

To nemohu věru pochopiti,

Co má Lína chce;

Nic jí nelze dobře učiniti,

Vzdycky kárá mne.

Ondyno jsem ji za liliovou

Drže ručinku,

Políbení vtisk’ na korálovou

Její hubinku.

Tu se na mne hrozně zamračila,

Celý zbledl jsem;

Rozhorlená od mne odskočila,

Zvouc mne zlodějem.

Zlodějů nadávat sobě nedám,

Neb čest v těle mám,

Její hubičku, až se s ní shledám –

Zas jí zpátky dám.