Mé šero tiše zpívá,

Mé šero tiše zpívá,

mou noc jas prohořívá,

a srdce mé se modlí!

s mou duší Bůh se shodli.

Ta chvíle smíru tklivá,

když Bůh v mou náruč splývá

a ruce, které zbodli,

když na mé šíji prodlí.

Bok jeho na můj lehá,

krev jeho do cév šlehá,

a s mou se mísí;

a jak se v údy snuje,

mě k věčnu vykupuje

a v život křísí.