Mé sny. (1.)

By Svatopluk Čech

Stěny síně nejisto se chvějí,

v uchu hudba dušená mi zní,

jako v kouři ženštiny se chvějí,

já se chvěju, já se nesu s Ní.

Z černých vlasů korály jí blýští,

zrak můj bloudí v labyrinthu krás,

z hrdých brv jí plamenové prýští,

dlaň má svírá zlatotkaný pás.

Cítím ji již u samičké šíje,

ňader perly na prsou mi zní,

měkká dlaň se po krku mi vije,

horký ret se celována mní – – –