Mé srdce širé jezero.

Mé srdce širé jezero

a stále na něm změna,

kde včera vír, tam kadeří

se vlnky hravá pěna.

A doň’-li hodíš kamenem,

to rozčeří se v kole,

pak ticho, mírno, hravo zas –

a přec je kámen dole!

Tvůj-li se člun tu kolebá

tak mile, jistě, ladně:

víš, jaká bouř je zmítala

a jaké trosky na dně?!