Mé srdce v přítmí naladí si lyru,

Mé srdce v přítmí naladí si lyru,

a píseň Tobě, Drahý, zapěje:

Šla smutná duše, ztratila svou víru,

svit zlatý zhas' jí čárné naděje.

Ni jedna hvězda nezářila v šíru,

tma byla kol a sněžné závěje –

jak hvězda hvězdu najde ve vesmíru,

tak krok Tvůj zkřížil moje šlépěje.

Dvě sestry, duše, potkaly se ryzí –

ač v žití se již jednou viděly,

šly kolem sebe, zůstaly si cizí.

A dnes, když soumrak hrob již zemi chystá –

v tmě červánky se míru zaskvěly,

na nebi hvězda vzešla jasná, čistá.