Mé verše vyšly dnes – tak tedy přece

Mé verše vyšly dnes – tak tedy přece

jsem prošel branou, jíž se na trh chodí;

zda zboží mé se asi komu hodí?

Šept rákosí, jež přiklání se k řece,

lesk drahokamů omývaných v mléce,

stesk večerů, jenž z hustých mlh se rodí,

klid samoty, jenž ducha vysvobodí –

proč zavřel jsem je v přihrádky a klece,

bych do řady si prodavačů sedl

já, nepřístupný, hrdý, pánovitý,

i pochvaly i hany stejně sytý?

Jen divná touha, jíž se píseň chvěla,

a její rozkaz určitý mne vedl –

co z velké lásky člověk neudělá?