Mea culpa.

Umučený Trpiteli

lásky nikým nechápané,

na tvých ňadrech skrývám hlavu,

do tvých ran má slza kane.

O jak hořce mě to kruší

a má ňadra bouří vzlykem,

chtěl bych zajít na tvém srdci

bolestným tím okamžikem.

V slzách roztát na tvém těle,

přitisknuty žhavé rety

na to srdce otevřené,

zapomenout na vše světy.

Přivinout se v prudké křeči

v přeblaženou náruč tvoji,

v jeden život snivě splynout,

který věčnost nerozdvojí.

Šlape bolest po mém srdci,

do zoufalství moře štve ho:

mrtvé tělo alabastrem,

vylit vzácný balsám z něho.

Ach, té lásky nepochopit

ni vší trýzně jeho kříže!

A mé hoře větší všeho:

Vinu mít, jež k němu víže!