Melancholická romance.

Šlo jaro zemí jásající,

šlo v písni ptáků, květů mraku

a vzdychající při měsíci

vám nechalo svou záři v zraku.

Déšť růží padal ve klín létu,

jak jitro vstalo, jimi plálo

a plno květů v záhon retů

vám, paní moje, nasypalo.

Žár jeho žhavý pláti ustal

a v zádumčivé skráni snivé

vám tiše vzrůstal, sníti zůstal

pak jeseně svit mlčenlivé.

A v posled zima, jež tu zbyla,

ta v srdce vaše padla plaše

a zahalila ňadra bílá

vám chladnoucího do rubáše.