MELANCHOLICKÝ PODZIM.

By Adolf Brabec

V duši zima; venku mlha padá

a smutek v oči dříve veselé,

a příroda své skvosty ve hrob skládá

i západy jsou pláčem zardělé.

V duši zima, a přec nelze říci,

že třeba život dobře sehráti.

Jsou zničeny sny krásné, jásající

dřív, než se člověk od nich odvrátí..!