MELANCHOLIE.

Za půldní sychravých se nelze trpčej smáti,

klec nebe nemůže líp uzavřena být,

jen samot zrcadla můj smutný úsměv vrátí,

neb míň než úsměv nelze navrátit.

Ó, dlouhé deště v ten čas musí zráti,

v stu kapek kalných stesků rovněž tolik,

bez cíle, schýlen jme se ubírati

přes hory doly krásný melancholik.