Melodie podzimu.

Pak zase přišly dny šedé a smutné,

ve kterých nebesa nízká v tichosti pláčí,

ve kterých podzimem listí zas rmutne

a dlouhé, šedivé vlasy polem se vláčí.

Pak zase v pustých a studených hnízdech

bolest se krčila, bolest znavených duší.

...A krajem sestárlým zmíravý zní vzdech,

vzdech samotářů, kteří konec svůj tuší.