MELODIE VEČERA.
By Adolf Brabec
Ta chvíle večerní když přijde
v rozkvětu jara, prostřed květů,
kdy měsíc labutí si vyjde
uprostřed nádhery a vznětu,
kdy voní květ a stonek zpívá
při tknutí jemného i vánku,
a záplava kdy rudá, tklivá
zhasíná sledním na červánku,
vše modlí se a houslí zvuky
se chvějí jako bludné tony,
jako by z dlaní tajné ruky
na svět se sypal květ jen vonný.