MELODIE VEČERA.

By Adolf Brabec

Ta chvíle večerní když přijde

v rozkvětu jara, prostřed květů,

kdy měsíc labutí si vyjde

uprostřed nádhery a vznětu,

kdy voní květ a stonek zpívá

při tknutí jemného i vánku,

a záplava kdy rudá, tklivá

zhasíná sledním na červánku,

vše modlí se a houslí zvuky

se chvějí jako bludné tony,

jako by z dlaní tajné ruky

na svět se sypal květ jen vonný.