Melodie.

By Jaroslav Vrchlický

Na zlatých harfách andělé

prý svému Bohu hrají.

Pak ruce na rty zemdlelé

pod křídla dají

a usínají.

Andělem nejsem, bohužel,

jen hraju svojí paní,

zmdlít ani nesmím, abych pěl

od noci do svítání...

Skráň opru dlaní.

Já pěji, když spí andělé,

sám Bůh na trůnu dřímá...

Zda ona slyší? Nesměle

zní píseň – ona klímá...

Kdo mne si všímá?