MELOUNY.

Melouny v zlatém hávu plají,

kam sahá stará, nízká zeď,

ty zralé a ty rozkvétají,

nad nimi včel a brouků změť;

v zahrádce farní jako v ráji.

Pod nimi broskve zardívají

se jemně jako dívčí pleť,

však září svou je překonají

melouny.

Hle, dvířka, slyš, se otvírají

a tiše, sehnuv každou sněť

pan farář sem jde zvolna teď;

jak stanul u zdi na pokraji,

dva na sebe se usmívají

melouni.