Memnone, stanz tvou chci zachytiti...

Memnone, stanz tvou chci zachytiti,

v stesk lkáš co, v žalob příval, vzdech’ jsi v jas

solu a nach hór v plání, role v zbytí

čím slz, jež v výkon mistra stály s řas.

Sibylly mysta dsku sem, strópha svítí

tať v ní, děj prv faiblu vyprávěj žas

též, legendu tragickou. Jasně zříti

že v soucit vzúpěl’s v snění, něhy hlas.

Přírody decorace v rmut tě hnula,

či hérů velkých pradob zapomnění,

a slávy želíš v šeř jich, jež se snula.

Colosnou maskou Melpomy jsi v mžení,

hruď, sluch pro její epopy pstré vření,

hlas v pláč i vibraci scál příhod v vzpění.

Mim v aether nesmírný’s. Skráň tvou nesmrtnost tknula.