MÉMU SRDCI.

Mdlý záchvat všednosti a trochu nudy – –

a v mžiku duše rozkoši se koří.

Věz, v mřivém decrescendu západ rudý

všech nadějí nám k zoufalství jen hoří.

V té hrstce květů, jež tak rychle vadnou,

v té troše lásek, které touhou prahnou,

v tom chaotickém víru žití celém

ton ballady se chvěje o zapadlém.