MĚSÍC

Stříbrné tajemství něhy,

nebe, zem, jeden je ples,

věčna že převýší břehy:

to je ten svátek, ten dnes!

Z Hvězdy že slunce nám vzešlo,

do temnot zasvítil Sen;

těžké jho s člověka přešlo,

bolesti, vyhnanství sten!

Panenské mateřství, dive!

toužené po tisíc let;

slyšíš ty výkřiky tklivé,

v nichžto se rozplývá svět?!

Starý věk mizí jak v mlze,

nový co prodechnul hruď;

s očí svých setři už slze,

ó srdce, naději vzbuď!

Prut Jesse vyrazil v kmeni,

nebe, zem jeden je ples;

měsíc, hle, v stříbrném chvění

Marii pod nohy kles’!